Potřebujeme lépe hospodařit s vodou. Nad tím se shodneme asi všichni. Čekáme na déšť jako na smilování. Panelákové zástavby a satelitní městečka nepatří zrovna mezi chloubu, co se týče práce s vodou a zadržování v krajině.
Peter Bednár: Až naprší a neuschne
Zaujal mě článek v ekolist.cz: Peter Bednár: Až naprší a neuschne [1]. Přečtěte a zamyslete se. Nejen, nad tím, co pro hospodaření s vodou dělá vláda či samotná města a obce. Ale co pro lepší zadržování vody můžeme dělat každý z nás. U svého domu v satelitním městečku.
Uhlíková stopa na plochu vs. uhlíková stopa na člověka
Města jsou chápána jako místa zjevně v největším kontrastu s přírodou a projevuje se to i při standardním měření uhlíkové stopy na plochu. Vyzkoušejte orientační výpočet pro ekologickou stopu města [3].
Ta vychází nejvyšší v centrech velkých měst. Ovšem pokud se spočítá uhlíková stopa na člověka, je to naopak. Typický obyvatel českého města má při vyšší spotřebě jen 60% uhlíkovou stopu ve srovnání s venkovanem či satelitním městečkem, protože žije na menší ploše vzájemně se izolujících bytů, může prakticky využívat MHD a chodit pěšky. Pokud vás zajímá výpočet uhlíkové stopy, vyzkoušejte kalkulačku [2]. Dobrá strategie pro ochranu přírody je bydlet od ní co nejdál, ve městech. A nebo ve vesnicích, které tu stojí již stovky let.
Hospodaření s vodou
Názvů pro hospodaření s dešťovou vodou je mnoho. Původní Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) postupně nahrazuje Zeleno-modrá infrastruktura. Ze zahraničních názvů je asi nejčastější Low-Impact Development (LID). Důraz na Development je důležitý. Lepší krajina pro vodu není jen o adaptaci postaveného. Musí se říct, jak je možné stavět v budoucnu.
Největší výhoda Low-Impact Development [4] je tvorba hodnotných míst. Současný systém segregovaných funkcí, nadměrného počtu silnic a nelogických návazností mezi budovami vytváří nevzhlednou krajinu, která následně vzbuzuje odpor k další výstavbě.
Nejlepší ochrana životního prostředí je kompaktní město
Řada klimatických opatření vyžaduje dobrovolnou změnu životního stylu, ke které je málokdo připravený. Výstavba, vycházející z historické kompaktnosti měst a vesnic, je možná jediná strategie, která přináší kromě zásadního ekologického řešení i bonus navíc – lepší, příjemnější a hezčí prostředí, ve kterém stojí za to žít.
Skutečně efektivní hospodaření s vodou do budoucna vyžaduje domy blízko u sebe, o třech až osmi patrech, s množstvím teras a balkonů, v blokové zástavbě, bez garáží, ale na uzlech veřejné dopravy a klidných ulicích se spoustou stromů, obchodů, stínu a povrchového sběru dešťové vody.
Tady je nejlepší, i když zároveň nejsmutnější návrh pro Prahu, od ateliéru D3A z 90. let.
V růžové jsou označené volné plochy, kde by bylo možné v Praze stavět.
Dnes, 30 let od nakreslení diagramu, se jich zastavělo možná pět.
Není jasné, jestli by dopad 100 000 obyvatel navíc v přirozených místech kompaktního města snížil dnešní sucho v Praze a Středočeském kraji, ale určitě by dnešní satelitní čtvrti, které se místo toho postavily, nezabíraly cennou zemědělskou půdu, nevyžadovaly nekonečné investice do sítí a silnic a ještě nekonečnější debaty o okruhu. Minimálně by jejich obyvatelé nebyli odsouzeni marnit čas dojížděním v kolonách.
Ani voda nazmar
„Aktuálně i do budoucna bude rozhodující právě adaptace na sucho. Vodu nesmíme nechat rychle odtéct pryč z republiky, ale všechno co naprší, musíme zachytit, a to za každou cenu. Každé město, obec, zemědělec, podnikatel i občan by měl v rámci svých možností zachytávat srážkovou vodu, se kterou pak bude moci hospodařit, popřípadě ji zasakovat do podzemí. Nabídka našich dotačních programů je nesmírně široká a pokrývá celou problematiku, od technických řešení po přirozené zadržování vody v krajině.“
Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí [5]
Co můžete udělat u svého domova?
Sbírejte dešťovku
Ekologické důvody pro hospodaření s dešťovou vodou jsou především obnova podzemní vody vsakováním, zmírňování negativních vlivů rychlého odtoku po srážkových událostech na vodní toky. Hospodařením s dešťovou vodou napomáhá přiblížit se přirozenému koloběhu vody v přírodě, která není postižena vysokou mírou urbanizace.
Vybudujte jezírko
Pokud stavíte nebo provádíte rekonstrukci domu, je vaší zákonnou povinností postarat se o dešťovou vodu v okolí vašeho domu. V dnešních klimatických podmínkách by mělo být povinností každého dešťovou vodu na svém pozemku maximálně využít, zadržet a neodvádět ji kanalizací pryč. Jedním z praktických a zároveň estetických řešení je vybudování jezírka živeného ze srážkových vod.
Kupte sudy a retenční nádrže
Téměř bez investice a hned po ruce jsou sudy, do kterých sbíráte dešťovou vodu ze střechy nebo drobných staveb.
Pokud máte možnost koupit retenční nádrž nebo na ní získat dotace, udělejte to. V první řadě musíte zjistit údaje potřebné pro výpočet velikosti nádrže. Zjistěte, jaký je ve vybrané lokalitě místní úhrn srážek a plochu střechy. Z těchto dvou ukazatelů vypočítáte ideální objem nádrže.
Má-li střecha do 100 m2 a má-li dešťová voda sloužit k zalévání zahrady, stačí mít nádrž do 3000l. Se střechou do 150 m2 je vhodná nádrž o objemu 5000l.
Automatické zavlažování
„Realizace závlahového systému je komplexní záležitost, která vyžaduje zásah profesionála – zahradníka nebo specialisty na závlahové systémy. Je nutné správně nadimenzovat průměry přívodních trubek, které se dále větví do jednotlivých sekcí, dle použitých springlerů, kapénkové závlahy, tvaru pozemku, druhu rozstřiku, atp. Také je důležité vyřešit zdroj vody, případné dopouštění, čerpání, přečerpávání, dočerpávání, atp.“
Ondřej Brynych, Loxone [8]
Dotace na dešťovku
Dotace může dosahovat výšky až 55 tisíc korun při využívání dešťové vody v existujících stavbách k zalévání. O dotaci až 65 tisíc korun mohou žádat majitelé novostavby, kteří chtějí dešťovou vodou zalévat i splachovat.
Nejvyšší dotaci, až 105 tisíc korun, mohou získat majitelé novostaveb, kteří společně s využíváním dešťové vody plánují využívat i šedou odpadní vodu (například ke splachování).
- Dotace pro obce na zadržování dešťové vody do podzemních nádrží a její využití k zavlažování obecní zeleně, k chlazení ulic v době letních veder nebo ke splachování ve školách, úřadech a jiných veřejných budovách, na výstavbu zelených střech, výměnu nepropustných povrchů u parkovišť či jiných veřejných ploch za propustné atp.: https://www.mzp.cz/cz/news_20200204-Startuje-Velka-Destovka
- Dotace pro fyzické osoby na zadržování dešťové vody a využití šedé vody v domácnostech: www.dotacedestovka.cz. Dotace podporuje sběr vody pro zálivku zahrady, pro splachování WC a přečištění odpadní vody.
Sázejte na zahradě stromy
Vyberte místo a zasaďte strom. Potřebujete, aby strom stínil váš pozemek, ale ne sousedům výhled. Respektuje, že váš strom může sousedovi vadit.
Myslí na to občanský zákoník, který takovou situaci popisuje: Paragraf 1017 [6]: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Pokud si nejste jisti, se sousedem výsadbu stromu nejdříve proberte, nechcete si určitě zadělat na nepříjemné vztahy se sousedy.
Pokud stromy sázet nebudete, protože z nich padá listí, musí se to hrabat, přijde vítr a strom padne na dům nebo nedej bože na auto, bude vás čekat u domu výheň. V trávě se nezabydlí tolik broučků, zvířátek a rostlinám se nebude na rozpálené zemi dařit.
Dotace na výsadbu stromů
Dotační program na výsadbu 10 milionů stromů pro komunity, obce i fyzické osoby: https://www.mzp.cz/cz/news_2019102_dotace-komunitni-sazeni-stromu
Zelené střechy
Hlavní je sběr vody ze střechy, pomocí střešní krajiny či zelených střech a zelených fasád. Ty mohou být velmi nevšední a zajímavé, ale jsou dražší a musíte je zavlažovat a hnojit. Nejlepší možností jsou možná ty zcela běžné a obyčejné střechy s okapovým systémem. Pokud nevíte, jak správně okapy vybrat, dobré tipy najdete v článku jak se měří okapový žlab.
Zelené střechy zřejmě budou čím dál obvyklejší. Jejich ekologický přínos je nesporný, ale často se předpokládá, že budou sloužit rekreaci nebo dokonce že budou suplovat veřejný prostor. To ale není správná úvaha. Pro veřejný prostor, tedy náměstí, ulice a parky, je důležitá viditelnost a ohraničení. Tedy to, kde jsou obchody, služby a věci ke sledování a pobytu.
Důležité je navrhovat domy, kde je plocha pro zeleň a pobyt součástí objemu. Tedy návratem k vrstvení pater, s balkóny, terasami, různými typy střech a klidně i podloubími. Nejdůležitější deviza města pro klimatickou změnu je totiž stín. To je problém pro současnou stavební legislativu, která stín považuje za nepřítele a nesmyslně vyžaduje přímé denní slunce a následné klimatizování každého prostoru.
Pergoly, zastřešení teras a altánky
Na zahradě si samozřejmě kromě přírodních stínů (stromy a keře) a zadržování vody můžete postavit drobné stavby, které slouží nejen relaxaci, ale pomohou vybudovat stín pro rostliny a zvířata. Také z těchto střech můžete sbírat vodu.
Kromě vlastních pergol a odpočinkových míst je skvělé, když se příjemná místa budují i na veřejných místech. [7]
Důležité zdroje
- [1] https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petern-bednar-az-naprsi-a-neuschne
- [2] http://www.uhlikovastopa.cz/kalkulacka
- [3] http://www.ekostopa.cz/mesto/orientacni-vypocet/
- [4] https://www.wbdg.org/resources/low-impact-development-technologies
- [5] https://www.mzp.cz/cz/news_20200429-situace-po-zime-je-kriticka-MZP-posle-letos-na-boj-se-suchem-dalsich-az-6-mld-Kc
- [6] https://www.kurzy.cz/zakony/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-1017/
- [7] https://www.alaris.cz/pripravte-svym-hostum-prijemne-misto-pro-odpocinek-pod-pergolou
- [8] https://www.loxone.com/cscz/chytra-zahrada/
